Tmavá střešní krytina má na slunci kolem 68 °C, světlá reflexní kolem 40 °C.Rozdíl přes 30 °C na povrchu se do zatepleného podkroví propisuje pomalu, ale během vlny veder roste. Barva je první páka, izolace, stínění a větrání ji dorovnávají.
Akt první: dům
rozpal střechu a spusť vlnu veder
tmavásvětlá
32 °C
Teplota vzduchu ve stínu. Léto 2025 dalo přes 41. Na přímém slunci a na tmavé krytině je násobně víc.
16 cm
Tepelný odpor izolace R ≈ 4,2 m²·K/W. Stejná tloušťka PUR pěny drží víc než vata, foukaná celulóza o kousek míň.
Větrání podstřeší
Vnější stínění oken
Akumulační hmota
Stáří krytiny
Vlna veder: co se děje během dní
Kvalitní izolace se první den udrží jako termoska. Čím víc horkých dní po sobě, tím víc tepla se prokouše dovnitř. Plná čára je tvá krytina, čárkovaná světlá reflexní. Rozdíl mezi nimi se den po dni rozevírá.
den1/7
Z čeho se skládá teplo v podkroví
Střecha přidává 0 °C, okna0 °C. Zbytek do 25 °C je základ 24 °C ve stínu.
Akt druhý: město
co ulice vrací do noci
Teplo, které tmavá krytina nevede dovnitř, sálá zpět nad ulici. Tvá krytina vrací do okolí 4,8× víc tepla než světlá reflexní.
Porovnat
Kam padne tvá střecha na škále povrchů města
Šířka pruhu je teplo vrácené do okolí vůči světlé střeše. Jedna střecha nic, ulice a čtvrť ano, hlavně v noci.
Praha: v noci až o 5 °C tepleji než okolí, v extrému přes 7Brno: umělé povrchy přes 70 °C, rozdíl proti přírodním přes 25 °C
Jak to použít
Vyber typ krytiny nebo posuvníkem nastav odrazivost od tmavé po světlou.
Zadej špičkovou venkovní teplotu horkého dne a tloušťku tepelné izolace střechy.
Zapni opatření, která máš k dispozici: větrání podstřeší, vnější stínění oken a akumulační hmotu.
Spusť vlnu veder a sleduj, jak povrchová teplota a teplota v podkroví rostou během dní.
Přepni do části Město a podívej se, kolik tepla tvá střecha vrací do okolí.
Časté otázky
Jak barva střešní krytiny ovlivňuje teplotu pod střechou?
Tmavá krytina pohltí většinu dopadajícího slunečního záření a přemění ho na teplo, takže se povrch rozpálí na vyšší teplotu než světlá. Toto teplo pak přes skladbu střechy proniká do podkroví. Barva rozhoduje o vstupním teplotním zatížení, které pak izolace a akumulace teprve zpracovávají.
O kolik je černá střecha teplejší než světlá?
Za slunečného letního dne má černá krytina povrchovou teplotu kolem 65 až 75 stupňů, zatímco světlá reflexní krytina zůstává zhruba o 25 až 35 stupňů níž. Rozdíl na povrchu je tedy v desítkách stupňů, i když se do zatepleného interiéru propíše jen jeho zlomek.
Vyřeší světlá krytina přehřívání podkroví sama?
Ne. Barva je jen první páka. Střecha není v létě jediný zdroj tepla, přidávají se solární zisky okny a prostup stěnami. Světlejší krytina sníží povrchovou teplotu a zpomalejší nárůst v podkroví, ale rozhodující jsou zároveň tloušťka izolace, větrání podstřeší, vnější stínění a akumulační hmota.
Odráží světlá střecha teplo i v zimě, kdy by se hodilo?
Ano, ale u zatepleného domu je zimní ztráta z odrazivosti zanedbatelná. Šikmá střecha není solární kolektor. V zimě je slunce nízko, dní je málo a tepelný tok přes dobře izolovanou střechu je v obou směrech malý právě kvůli izolaci. Zimní páka je tloušťka izolace, ne barva krytiny.
Jsou zelené střechy chladnější než světlá krytina?
Ne vždy. Zelená střecha chladí hlavně výparem vody. Když substrát v horku vyschne a nikdo nezalévá, chladicí mechanismus se vypne a suchá vegetace se ohřeje jako každý tmavší povrch. Zelená střecha má jiné velké přínosy, zadržení vody a biodiverzitu, ale jako čistý nástroj na letní teplotu ji světlá krytina často předčí za nižší cenu.
Přispívá barva střechy k městskému tepelnému ostrovu?
Ano. Teplo, které tmavá střecha pohltí a nevede dovnitř, sálá zpět do vzduchu nad městem. Tmavá krytina vrací do okolí zhruba pětkrát víc tepla než světlá. Jedna střecha je zanedbatelná, ale v součtu desítek tisíc střech se to projeví na nočních teplotách, kdy tepelný ostrov města nejvíc bolí.
Orientační nástroj. Model je zjednodušený a fyzikální. Nenahrazuje posouzení letní tepelné stability místnosti podle příslušné technické normy ani projekt. Pro závazné posouzení tepelně technického chování konstrukce se obrať na autorizovaného projektanta nebo energetického specialistu.
Na čem model stojí
Solární absorptance a povrchová energetická bilance krytiny, veřejný fyzikální princip. Index odrazivosti podle definice ASTM E1980.
Prostup a tepelná setrvačnost skladby, součinitel prostupu z tloušťky izolace a materiálové vodivosti minerální izolace (λ zhruba 0,038 W/m·K).
Větratelnost pobytových místností v kontextu vyhlášky č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu.
Data k tepelnému ostrovu, hyperspektrální snímkování povrchů Brna a Prahy, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe, a podklady projektu Klimatická změna.
Norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov je uvedena pouze jako reference. Normové hodnoty se zde nereprodukují, závazné hodnoty čtěte z vlastní licencované kopie normy.